Od včera do konce září bydlíme v domě Betty a Johna Stewart. Je to tento dům s nádherným panoramatem na Rocky Mountains. Máme každý svůj pokoj, my s Káťou společnou koupelnu, Maty solo pro sebe ( a kočku) V suterénu, kde má Maty pokoj je domácí kino, kulečník, airhockej, pult.fotbálek, posilovací stroj. No zkrátka vybavení super, Káťa a Maty nadšení.
Dnes ráno Betty s Johnem odjeli na 10ti denní služebku do Seattlu a nechali nám barák pro sebe. Je to super, jen doufám, že zvládneme ovládat všechny jejich technické vymoženosti. V baráku u syna už jsme zvládli zablokovat otevírání garáže:-(
Máme též na péči dva čoklíky - pekinéze. A starého kocoura jménem Fatsy. S těmi psy mám jedinou starost ato, aby je nesežrali kojoti. Pokyny zní: nenechávat je samotné na zahradě. Která sice není velká, ale kojoti prý hravě přeskočí plot a pekinézek by se jim prý jako kořist zamlouval.
Večerní přivítací party výborná. Přišlo neskutečně lidí a dle předpokladu se všichni zajímali proč tu jsme a na jak dlouho a jak to je super, že jsme si vybrali právě Fort Collins. Většina příchozích byli nejbližší sousedé a všichni se nabídli, že můžeme kdykoli přijít, když budem cokoli potřebovat. Taky se hned někteří ptali, kde budeme bydlet od října a hned se nabízeli, že popřemýšlí o dalších možnostech a poptají se případně po známých ohledně našeho bydlení.
Vyrobila jsem těstovinový salát s kuřetem, paprikami, cibulí, rajčaty a majonézou. Měl úspěch, ale jídla tu bylo tolik, že se vše zdaleka nesnědlo. Hlavní chod byly hamburgery a hot dogy. Hambáče sice dobré, ale zdaleka ne tak jako Johníkovi domácí. Až se trochu zorientuju v těch záplavách potravin v supermarketech a najdu věci typu prášek do pečiva, použitelný typ mouky, vanilkový cukr atak, upeču jim buchtu, ať viděj jaký mňamky umíme doma.
Včera jsme si též zakoupili místní Tmobil telefonní sim karty. Chlapík na Tmobilu mlel takovým způsobem, že jsem byla šťastná za to, že si právě od něho nemusím nechat vyprávět všechny možnosti co mám. Velmi jsem ocenila práci Míši, kterou si dal s přípravou pro mne ohledně telefonních tarifů a veškerých možností. Díky Míšo, hodně mi to pomohlo.
Začínáme se trochu orientovat po městě. Cestu od Betty do domu jejího syna už zvládáme i bez navigace. Jejich rovnoběžné ulice značené sever, jih, východ, západ mají fakt něco do sebe.
Tak, dnes opět shopping. S adaptéry jsme včera neuspěli a dobíjet všechny naše mobily a notebooky na jeden adaptér je fakt hoňka.
Taky se chceme podívat do hokej.shopu. A možná i uděláme menší výletík na protější kopec, za kterým se skrývá reservoir, nejvíce focená přírodní zajímavost ve Ft. Collins.
Děti právě spustili TV a zjistili, že zde najdou 300 programů.
Tak nevím jestli ten dnešní program nakonec nebude úplně jiný :-)
Dnes ráno Betty s Johnem odjeli na 10ti denní služebku do Seattlu a nechali nám barák pro sebe. Je to super, jen doufám, že zvládneme ovládat všechny jejich technické vymoženosti. V baráku u syna už jsme zvládli zablokovat otevírání garáže:-(
Máme též na péči dva čoklíky - pekinéze. A starého kocoura jménem Fatsy. S těmi psy mám jedinou starost ato, aby je nesežrali kojoti. Pokyny zní: nenechávat je samotné na zahradě. Která sice není velká, ale kojoti prý hravě přeskočí plot a pekinézek by se jim prý jako kořist zamlouval.
Večerní přivítací party výborná. Přišlo neskutečně lidí a dle předpokladu se všichni zajímali proč tu jsme a na jak dlouho a jak to je super, že jsme si vybrali právě Fort Collins. Většina příchozích byli nejbližší sousedé a všichni se nabídli, že můžeme kdykoli přijít, když budem cokoli potřebovat. Taky se hned někteří ptali, kde budeme bydlet od října a hned se nabízeli, že popřemýšlí o dalších možnostech a poptají se případně po známých ohledně našeho bydlení.
Vyrobila jsem těstovinový salát s kuřetem, paprikami, cibulí, rajčaty a majonézou. Měl úspěch, ale jídla tu bylo tolik, že se vše zdaleka nesnědlo. Hlavní chod byly hamburgery a hot dogy. Hambáče sice dobré, ale zdaleka ne tak jako Johníkovi domácí. Až se trochu zorientuju v těch záplavách potravin v supermarketech a najdu věci typu prášek do pečiva, použitelný typ mouky, vanilkový cukr atak, upeču jim buchtu, ať viděj jaký mňamky umíme doma.
Včera jsme si též zakoupili místní Tmobil telefonní sim karty. Chlapík na Tmobilu mlel takovým způsobem, že jsem byla šťastná za to, že si právě od něho nemusím nechat vyprávět všechny možnosti co mám. Velmi jsem ocenila práci Míši, kterou si dal s přípravou pro mne ohledně telefonních tarifů a veškerých možností. Díky Míšo, hodně mi to pomohlo.
Začínáme se trochu orientovat po městě. Cestu od Betty do domu jejího syna už zvládáme i bez navigace. Jejich rovnoběžné ulice značené sever, jih, východ, západ mají fakt něco do sebe.
Tak, dnes opět shopping. S adaptéry jsme včera neuspěli a dobíjet všechny naše mobily a notebooky na jeden adaptér je fakt hoňka.
Taky se chceme podívat do hokej.shopu. A možná i uděláme menší výletík na protější kopec, za kterým se skrývá reservoir, nejvíce focená přírodní zajímavost ve Ft. Collins.
Děti právě spustili TV a zjistili, že zde najdou 300 programů.
Tak nevím jestli ten dnešní program nakonec nebude úplně jiný :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat