Streda rano, posledni telefonaty, smsky a WhatAppy. Do nedele mizime z civilizace. Ze trech pozvani na Thanksgiving, ktera jsme dostali, jsme se shodli na chate s Pat, Dwanem a Fanningsovymi.
Vzhledem k jeste ne uplne srovnanemu podvedomi po nehode a tez faktu, ze jezdim opet s "pujcenym autem", jsem se rozhodla, ze do Gore Pass ridit nebudu. Jsou to 3-4 hodiny jizdy do hor a Bettineho dedecka Lexuse bych tam nekde nerada pohrbila..
Ani to realne neni vuz do zaveji, ktere mohou cestou byt.
Dle planu tedy opoustime Betty s pranim: Happy Thanksgiving a vyrazime na pouze hodinovou jizdu do Cheyenne po dalnici, kde zustane Lexus do nedele v garazi. Tam nas cekaji Pat a Dwane, presedame do jejich obr Forda s nahonem vsech 4 kol a vyrazime s narvanym kufrem plnym jidla smer Gore Pass. Moc se mi libi zvyk, kdyz se kamkoli vyrazi, stavi se nejdriv pro kaficko v Dazbog- ruske kafarne s americkymi kaficky.
Cesta super. Nemam pocit jakehokoli stresu, prestoze silnice je misty zasnezena ci namrzla. Dwane je super vyklidneny ridic a v tomto autu se citim fakt bezpecne.
V Kremlingu obedvame. Hamburgery jsme uz nejaky cas nemeli, takze fajn.
Po prijezdu k zavore u chaty Dwane obhlizi situaci a i pres cca pul metrovou nahrnutou hromadu snehu se rozhodne neprotazenou cestou dojet az k chate. Auto situaci zvlada cca 15-20 metru. Pak uz se nechce hnout dopredu ani dozadu. Odchazime k chate. Dwane a deti berou lopaty a jdou odhrabovat auto. Ja zatim odhrabu u chaty. V chate nejde topeni. Nic moc kombinace. Auto se zachranuje priblizne hodinu. Pat pouze utrousi, ze tahle situace je bezna, Dwane to ma jako zabavu. Zkusit projet ve snehu. Vyjde to nebo uviznu? A jak daleko? FUN:-))
Topime zatim v krbu a primotopy nahore. Topeni se dari rozhybat pote co Dwane zachranil auto. Kolem treti odpoledne prijizdi Sheryl a Paul. Radeji jim doporucujeme zaparkovat u zavory. Kata a Maty jim s velkou radosti prijizdi pomoc s odvozem veci do chaty na sneznem skutru. Bajecna nova zimni zabava.
Zatimco Fannings se ubytovavaji a chata se dostava teplotne do prijatelne urovne, jdeme se projit, projet k rybniku. Vzali jsme skutr. Nastesti. Snih ma navrchu cca 2cm ledovou krustu. Cestu od chaty Anity a Toma k rybniku, ktera se v lete sla cca 10 min. jdeme priblizne pul hodiny. Borime se do hlubokeho snehu, ale pri zapadu slunce s namrzlymi keri, kvetinami a travou lesklou, plnou sklenenych rampouchu, je to uzasna romantika.
Kata foti. To budou zase lahudky, uz se na jeji fotky moc tesim. Rybnik zamrzly, ale na klouzani to neni, je jen trochu pod nulou.
Po navratu mame k veceri skvelou polevku ala borsc s mym vlastnorucnim domacim chlebem. Super dobry. Vinko k tomu a naladicka vyborna. Vypravim o chystane prezentaci v Rotary clubu a domlouvam se, ze udelam cvicnou prezentaci zde na chate.
Spime tentokrat v loznici s kings bed. Maty ale opet "gentleman nas zlatej" na matraci. Tri bychom se "ac king size bed" spolecne nevyspali.
Žádné komentáře:
Okomentovat