čtvrtek 4. prosince 2014

2.12.2014 Rotary Club Loveland prezentace Jak se zilo za komunismu v Ceskoslovensku

Po navratu Johna a Betty z Prahy jsem dostala nabidku, ktera se neodmita. Chaaa, musim rict, ze jeste pred par mesici bych ji asi s klidem v dusi odmitla a rekla si, ze John nema tuseni komu a jakou nabidku dava. No anebo, ze mel dnes jen nedostatek Becherovky a tak trochu blazni. Prijel totiz z Prahy s napadem usporadat v Rotary clubu prezentaci na tema: Zivot za komunismu v Ceskoslovensku. A ze to bude moje prezentace. Kdyz jsme se po mem navratu z Floridy vraceli s detmi z Denveru, vypravely mi o Johnove napadu. Ale nejak jsem to nebrala vazne. Myslela jsem, ze je to zase nejaky z jejich vtipku. Avsak John me stejnou vec sdelil ihned po prijezdu domu. A jestli pry souhlasim udelat pro rotariany cca 20 minutovou prezentaci o tom co jsem ja zazila behem mych prvnich 19 let zivota do padu komunismu a lehce k tomu neco z historie.
A ze jich tam tak prumerne byva 150 na schuzce. Coz vlastne vim, protoze Rotary navstevuji uz od leta celkem pravidelne kazde utery. No zkratka nabidka, kterou jsem jeste nikdy od nikoho nedostala a kterou bych hlavne myslela, ze nemuzu prijmout. Se svou tremou, se svou kvalitou anglictiny, no zkratka se vsemi svymi obavami…
No ale preci ne jen tak nadarmo jsem jela do sve vysnene Ameriky, kde vsechno jde a vse jde s usmevem a optimismem a kde se muzu naucit neco noveho. A tak prekvapuji sama sebe a Johnovu nabidku prijimam.
Jooo, udelam prezentaci pro rotariany, bude se jim to sakra libit a vsichni si to uzijeme. I ja :-)
A tak naplanujeme prvni schuzku - John, ja a Lynn. Lynn prinesl ramcovou power pointovou prezentaci. Prima, mame se ceho chytit. Upozornuji na nektere nepresnosti a doplnujeme udalosti. Pisu si poznamky. Schuzky mame do 2.12., kdy se prezentace kona celkem asi ctyri. Na vsech dalsich se jiz delaji upravy a doplnuji informace v me rezii.
Tyden pred prezentaci mame zkousku nanecisto. Divaci jsou Betty, Lois a Kata s Matym.
Citim se predem dobre a v klidu. Ihned po nastupu vsak dostavam zaludecni tres, spatne se mi dycha a nervozita je znat. Sakra!!!! Co s tim? A to jsou tu jen ctyri znami a nekriticti divaci.
No, musim jeste trenovat. Jde to sice docela dobre. Dulezite je, ze vim o cem chci mluvit a prezentace je pripravena opravdu dobre. Velmi napomocna pro muj vyklad. Volam Romanovi. Mluvit on umi a navic se tim zivi, takze rady od neho maji pro mne vahu a jsou napomocne.
O Thanksgivingu trenuji pred Pat,Dwanem, Paulem a Sheryl. Je to lepsi. Dostavam jeste dalsi rady od vsech pritomnych “divaku” Pat i Sheryl byvaly ucitelky, Pat ucila speech.. A tady v Americe si projde lekcemi speech uplne kazdy.  
Nejvic mne ale asi povzbudila Pat. V prezentaci zminuji, ze jsem chtela byt ucitelkou a ze jsem se na skolu nedostala. Ze to pro mne bylo zklamani, ale ze pozdeji se ukazalo jakou vyhodu ma to, ze jsem se stala kadernici a stredni si dodelala az za behu firmy.
Pat na zaver svych pripominek hodnych byvale ucitelky Speech (mluveneho projevu) pronesla: vis ty ale ucitelka jsi. Ty to mas v sobe a jde ti to skvele! A s Dwanem spolecne upresnili, ze jsem jen neucila nikdy deti v ceske skole. Zato jsem prijela do Ameriky a budu tady ucit rotariany o historii Ceska. Chaaa, peckaaaa! Tak tohle me tedy fakt nenapadlo, ale pekne nakoplo.

V pondeli jdeme s Betty shopovat na Centeru. Potrebuji neco spolecenskeho na sebe. Nic ssebou nemam. Me letni puntikovane saty to nezpravi. Kupuji dvoje saty, jeste nevim, na ktere se zitra budu citit.

Utery, den D.
Rekla jsem si, ze si dopoledne pred prezentaci udelam naprosto relaxacni pro sebe. Po odvozu deti do skoly vyrizuji par telefonu. Je vzdy prijemne, kdyz mluvim s kymkoli z domova. Dnes jsem krom vsech blizkych mluvila i s Oldou. Neco se stalo doma s topenim - praskla expanzka ci co a tak jsem zjistovala jak to tam vypada. Opravili to s Ivanem a uz to zase topi.
Teplota je asi nastavena na minimum, ale pripadne pritopime krbem a hned ja prijedem pridame na teplote nasemu skvelemu ovladaci topeni. Grrr, jen si na nej vzpomenu, vre mi krev v zilach. Ten podelanej ovladac bude prvni, co vymenim az se vratime. Huraaa, uz si nechci pripadat jak analfabet,ze si neumim ani pustit vic topeni ve svem dome. Nikdy vic!

Po vsech hovorech cvicim sve oblibene Ab Ripper X. ctvrthodinka na brisaky. Mam to rada a potrebuji doplnit endorfinky. Je to docela zabiracka, ale uz jse si zvykla. Po cviceni odpocinek, musim trochu vychladnout. Sprcha, vlasy, me obvykle naliceni trvajici cca 1 minutu - rasy, vonavka. Saty s trictvtecnim rukavem a kalhotama. Jen nemam nic na krk. Po chvilce zkouseni mych skromnych zasob sperku to vzdavam. Holy krk taky dobry.
V 11 hodin vyzvedavam deti a jedeme spolecne do Rotary. Jsme tam brzy. Uz od vchodu vidim Lynna, John nekde poletuje. Marge se snazi konverzovat s detma, davaj to skvele. Pred 12 h prijizdi Pat a Dwane. Jsem rada, ze je tu mam. Pat je neskutecne vyfesakovana, super vlasy a uzasny kabat.
Sedime u stolu nejbliz podiu. Obed ma dnes zpozdeni, coz se moc nehodi, ale zastupkyne prezidentky (Julie tu dnes neni) ma vse pod kontrolou, takze nase prezentace zacina presne v 1pm, mame pul hodiny.  
Dle planu John uvadi prezentaci par slovy o homeexchangi, predava slovo Lynnovi, ktery uvedl historii od vzniku Ceskoslovenska do konce II.svetove. Tady predal slovo mne a ja z pocatku lehce rozklepana pokracovala nastupem komousu, znarodnenim, pracovni kempy, procesy az jsem dosla k “sedesatym” a nove snaze o nastoleni demokracie, Dubcek, invaze Warsavskych vojsk, normalizace (tedy toto slovo anglictina nema), takze jsem popisovala, ze komunisticke praktiky pokracovaly, lidi nemohli cestovat, projevovat nazor, nic vlastnit.
1970 me narozeni a muj pribeh. Bydleni, cestovani s rodici do Jugoslavie, skola, nedostala se na stredni pedagogickou a stala se kadernici. Dokonce jsme s Johnem zazpivali. To fakt lidi pobavilo. Oni jsou tady mistni fascinovani tim, ze nasi zpevaci vytvareli texty v cestine k americkym originalum. A asi nejvic jsme se bavili o tom, ze znam spoustu pisnicek od Johnny Cashe. A tak jsme zapeli Folsom Prisson Blues, jen zacatek- John inglis, ja cesky a posledni vers spolecne. Fakt funny, lidi se smali.
Ke konci 80tych let se dostavam k Havlovi. S hrdosti o nem hovorim a dodavam, ze pred par dny byla jeho busta odhalena v americkem kongresu a ze byl ctvrty evropan, komu se teto pocty dostalo.
Pak jeste par slov post komunistice doby. Moje zalozeni firmy, moznost cestovat, svoboda slova atd… A prostor pro dotazy. Kolik ma moje firma zamestnancu? Proc se rozpadlo Ceskoslovensko? tuhle odpoved musim do budoucna vylepsit. Jaky mam nazor na soucasnou politickou situaci v americe? Myslim, ze se mi povedlo docela elegantne odmitnout toto odpovidat.
Potlesk, skvela nalada a atmosfera a spousta dotazu. Lidi prichazeli s nadsenim a osobne mi dekovali jak moc to pro ne bylo zajimave. Nekteri, ti co navstivili Prahu peli chvalu a jeden pan mi gratuloval, jak strasne rychle Cesko vzkvetlo po padu komunismu, ze pry je to neskutecne, jak u nas vse vypada krasne a krasne funguje. Lidi projevovali hodne nadseni.
A ja? Radost! Velika! Kata, Maty, Pat, Dwane, Lynn vsichni jsme meli radost. Nekteri lide si prisli tez prohodit par slov s Katou a Matym. Borci, vcelku pohodove konverzovali. Juchuuu, vsechno to ma smysl:-)))

Zaver: Johne Stewarte, dekuji. Ani nevis, cos pro mne udelal...

Žádné komentáře:

Okomentovat