V sobotu 8.11. se konna zavod veteranu. Mam spojene valecne veterany s Vietnamem, ale tento "veterans day" jakozto zrejme i vsechny ostatni jsou samzorejme pro veskere veterany.
Betty o behu mluvi uz od zacatku tydne, ja jsem si dala cas na rozmyslenou az do patku odpoledne, kdy se samozrejme jiz nedalo zaregistrovat. Ale nevadi, jsem rada, ze jsem se odhodlala, jednou se zacit musi. A tak rano vyrazime od domu Johnovym autem k cca # mile vzdalenemu parkovisti kde presedame na co?...na MHD!!! Prvne ve Fort Collins MHD. Luxusni , nove busy kopiruji Colledge tozn., ze vedou temer od nas z jihu mesta do centra na sever. My vystupujeme u Colorado university, v jejimz campusu zavod startuje. Ucastni se veskere vekove kategorie, takze tady nejsem nejstarsi ani nejmladsi "veteranka"
Betty srsi energii a je cela nadsena. John se snazi tvarit tez optimisticky, tedy vlastne se tak tvari vzdycky. Ale po tydnu, ktery stravil s kamarady na golfiku a ze ktereho se vratil vcera vecer, neni myslim zavod to co by sam vyhledaval. Ale jeste, ze ma Betty :-)
Startujeme spolecne, my s Betty v soutezive nalade, John hlasi predem, ze si trasu spise projde.
Nasazuji trochu tempicko, snazim se vsak neprepalit zacatek. Presto priblizne ve tretine zavodu lapu po dechu. Od cca pulky bezim spise indiansky beh, chvili beh chvili chuze. Posedni cca 1,5 km dobiham, coz me tesi. Jak se pozdeji dozvidam, dobehla jsem 228 z 380. Jsem nadsena. Dalsi dva dny se skoro nemuzu hejbat, ale byla to pecka.
Hlavne mne ale nadchlo videt to prave americke nefalsovane nadseni zucastnit se takoveho Veterans Day. Nahodni kolemjouci zastavovali Johna a dekovali mu za sluzbu ve valce.
Thank you for your servis Sir, bylo opravdu dojemne.
John mel behem zavodu prijemny hovor se slecnou, ktera pravdepodobne tez neprisla zavodit, ale spolecensky si uzit. A tak se John dozvedel, ze dedecek slecny je tez vetaran, ale z druhe svetove. No a pro tyhle pribehy tady vlastne jsme.
Tento den by byvale uplne stacil a byl naplnen vrchovate, ale protoze jsme to MY, a protoze John a Betty jsou proste dalsi cleni nasi krevni skupiny, tak jedeme dal...
Jen co prijdem domu, John zacne vyrabet livance. Betty vajicka. A z jejich pripravy je dokonaly brunch, hodny pozavodove nalady a potreby doplnit energii. A zaroven potrebna energie i pro naseho hokejistu, se kterym jedeme po brunchiku do Epicu na zapas.
Prijizdi Pat s Dwanem. Chteli videt Matyho hrat. A opravdu meli opet stesti, Maty skoruje a zapas se vyhrava. Moc pekny matchik.
Z Epicu jedeme do nedaleke Shanghai restaurace na vybornou cinicku. Uz delsi dobu si rikame s Katou, ze dobra cina by tu tez nebyla k zahozeni. A je fakt mnam!
Nedele
Puvodne jsme si mysleli, ze nevytahneme paty. Ale protoze jsme "spolecensti"(deti samozrejme prskaj) a protoze diky tomu, ze jsme spolecensti nasli jsme si Betty s Johnem, kteri jsou tez spolecensti a tedy zadne lenoseni a jede se k Becky na Brunch. Tentokrat to je Brunch ve velkem stylu. Schazi se na to cela rodina, prijizdi Scott s Robyn a vsemi ctyrmi kluky. A David se Sarou prijizdi z Denveru. Sama mnamka, syrove quiche, ovocna polevka a Elbeskiver (smazene vdolecky plnene kremem), klobasky, lososek, salat, brownies, dynovy kolac...tak jen zhruba za vsechno alespon tyto nejlepsi lahudky. Popiji se kavicka a povida se.
S Davidem se stacim pobavit i o pocitaci, radi Lenovo nebo Asus. Tim se mi volba uz od nekolikereho "poradce" zuzuje na dva modely. Rozhodla jsem se, ze Maca opravdu nepotrebuju, byl by to zbytecny prepich. I kdyz vidina toho, ze bude neco tak skvele a jednoduse ovladatelne jako Iphone, me opravdu velice lakala.
Pro deti uz je navsteva po cca dvou hodinach narocna. Pocitali, ze budeme doma a ted delsi navsteva a maji byt spolecensti. Ale zvladli to, jako ostatne zvladaj vse. Jsou to borci, jsem na ne pysna kudy chodim.
Betty o behu mluvi uz od zacatku tydne, ja jsem si dala cas na rozmyslenou az do patku odpoledne, kdy se samozrejme jiz nedalo zaregistrovat. Ale nevadi, jsem rada, ze jsem se odhodlala, jednou se zacit musi. A tak rano vyrazime od domu Johnovym autem k cca # mile vzdalenemu parkovisti kde presedame na co?...na MHD!!! Prvne ve Fort Collins MHD. Luxusni , nove busy kopiruji Colledge tozn., ze vedou temer od nas z jihu mesta do centra na sever. My vystupujeme u Colorado university, v jejimz campusu zavod startuje. Ucastni se veskere vekove kategorie, takze tady nejsem nejstarsi ani nejmladsi "veteranka"
Betty srsi energii a je cela nadsena. John se snazi tvarit tez optimisticky, tedy vlastne se tak tvari vzdycky. Ale po tydnu, ktery stravil s kamarady na golfiku a ze ktereho se vratil vcera vecer, neni myslim zavod to co by sam vyhledaval. Ale jeste, ze ma Betty :-)
Startujeme spolecne, my s Betty v soutezive nalade, John hlasi predem, ze si trasu spise projde.
Nasazuji trochu tempicko, snazim se vsak neprepalit zacatek. Presto priblizne ve tretine zavodu lapu po dechu. Od cca pulky bezim spise indiansky beh, chvili beh chvili chuze. Posedni cca 1,5 km dobiham, coz me tesi. Jak se pozdeji dozvidam, dobehla jsem 228 z 380. Jsem nadsena. Dalsi dva dny se skoro nemuzu hejbat, ale byla to pecka.
Hlavne mne ale nadchlo videt to prave americke nefalsovane nadseni zucastnit se takoveho Veterans Day. Nahodni kolemjouci zastavovali Johna a dekovali mu za sluzbu ve valce.
Thank you for your servis Sir, bylo opravdu dojemne.
John mel behem zavodu prijemny hovor se slecnou, ktera pravdepodobne tez neprisla zavodit, ale spolecensky si uzit. A tak se John dozvedel, ze dedecek slecny je tez vetaran, ale z druhe svetove. No a pro tyhle pribehy tady vlastne jsme.
Tento den by byvale uplne stacil a byl naplnen vrchovate, ale protoze jsme to MY, a protoze John a Betty jsou proste dalsi cleni nasi krevni skupiny, tak jedeme dal...
Jen co prijdem domu, John zacne vyrabet livance. Betty vajicka. A z jejich pripravy je dokonaly brunch, hodny pozavodove nalady a potreby doplnit energii. A zaroven potrebna energie i pro naseho hokejistu, se kterym jedeme po brunchiku do Epicu na zapas.
Prijizdi Pat s Dwanem. Chteli videt Matyho hrat. A opravdu meli opet stesti, Maty skoruje a zapas se vyhrava. Moc pekny matchik.
Z Epicu jedeme do nedaleke Shanghai restaurace na vybornou cinicku. Uz delsi dobu si rikame s Katou, ze dobra cina by tu tez nebyla k zahozeni. A je fakt mnam!
Nedele
Puvodne jsme si mysleli, ze nevytahneme paty. Ale protoze jsme "spolecensti"(deti samozrejme prskaj) a protoze diky tomu, ze jsme spolecensti nasli jsme si Betty s Johnem, kteri jsou tez spolecensti a tedy zadne lenoseni a jede se k Becky na Brunch. Tentokrat to je Brunch ve velkem stylu. Schazi se na to cela rodina, prijizdi Scott s Robyn a vsemi ctyrmi kluky. A David se Sarou prijizdi z Denveru. Sama mnamka, syrove quiche, ovocna polevka a Elbeskiver (smazene vdolecky plnene kremem), klobasky, lososek, salat, brownies, dynovy kolac...tak jen zhruba za vsechno alespon tyto nejlepsi lahudky. Popiji se kavicka a povida se.
S Davidem se stacim pobavit i o pocitaci, radi Lenovo nebo Asus. Tim se mi volba uz od nekolikereho "poradce" zuzuje na dva modely. Rozhodla jsem se, ze Maca opravdu nepotrebuju, byl by to zbytecny prepich. I kdyz vidina toho, ze bude neco tak skvele a jednoduse ovladatelne jako Iphone, me opravdu velice lakala.
Pro deti uz je navsteva po cca dvou hodinach narocna. Pocitali, ze budeme doma a ted delsi navsteva a maji byt spolecensti. Ale zvladli to, jako ostatne zvladaj vse. Jsou to borci, jsem na ne pysna kudy chodim.
Žádné komentáře:
Okomentovat